Pamětihodnosti z moravských Vesců



P1010593

Text a foto: Dagmar Guhryová

Nenápadná víska nedaleko Moravských Budějovic nám „stála v cestě“, když jsme se řítili na chutnou krmi do restaurace Rumburak a následnou vlastivědnou vycházku na hrad Bítov. A jelikož jsem se coby spolujezdkyně kochala krajinou na zadním sedadle našeho „pažouta“, můj ostříží obrýlený zrak zachytil něco, z čeho mi srdce zaplesalo a po čem můj foťák okamžitě velice zatoužil.

P1010600

P1010582

Náves tam totiž domorodcům zdobí zajímavá pamětihodnost – budova někdejšího panského zemského dvora ze 3. čtvrtiny 18. století, která je evidována v seznamu našich chráněných kulturních památek od 3. 5. 1958.

P1010570

V témže seznamu se nachází další skvělý „architektonický kousek“, jenž se s námi rozloučil na výpadovce z Vesců do Častohostic – výklenková kaplička, tzv. poklona, která spadá svým vznikem do 19. století. Nepřehlédnutelné jsou právě ony zmiňované výklenky vyzdobené výmalbami zachycujícími Pietu, sv. Floriána, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Zařazena byla do výše vzpomínaného seznamu ke stejnému datu jako objekt panského dvora.

P1010578

Obec Vesce (též i Wesce, Bezczy, Bezce) je spjata s vladyky z Babic a dále pak s pány z Bezce. Roku 1591 se ves stala majetkem Hynka Brtnického z Valdštejna a rovněž v její historii figuruje hrabě Wallis, jenž tu roku 1750 provozoval pivovar. První písemné záznamy o Vescích pocházejí z roku 1349. Tenkrát tam prý byly dva dvory, tvrz, hospoda, mlýn a pivovar. Roku 1890 tu byla z veřejné sbírky vybudována jednotřídka, aby zdejší ratolesti nemusely za vzděláním do nedalekých Častohostic. K jejímu uzavření došlo z důvodu nedostatku žactva roku 1975. Roku 1930 sem Západomoravské elektrárny zavedly elektrický proud. Obec byla přiřazena roku 1980 k nedalekým Moravským Budějovicím.

P1010567

Nyní se pojďme krátce seznámit s výše vzpomínanými pány, jejichž vlastnictvím Vesce prošly:

Vladykové z Babic, rod, v jejichž erbu byly zachyceny buvolí rohy a při každém z nich pak měsíc svými cípy ven obrácený, sídlili na tvrzi v Babicích u Lesonic. Ze záznamu v zemských deskách je kupříkladu známo, že roku 1349 postoupil Vilém z Babic, kromě jiného svého zboží, díl Vesců Křížovníkům s červenou hvězdou. Poté se začal psát jako Vilém z Bolíkovic. Dále pak zemské desky uvádějí, že roku 1350 zase jeho bratr Ješek z Babic vložil dvůr s polnostmi a dvě chalupy v této obci své ženě Markétě.

Hynek Brtnický z Valdštejna patřil k brtnické větvi Valdštejnů, v jejichž majetku byla panství Brtnice, Moravské Budějovice, Sádek a Rokštejn. Roku 1588 zaujímal postavení nejvyššího komorníka. Jeho syn Zdeněk, jenž byl absolventem vyhlášených univerzit ve Štrasburku a Orleansu, navštívil Cambridge a Oxford, pobýval v kruhu londýnské aristokracie a získal si přízeň samotné královny. Tento šlechtic vyznával luteránskou víru a za svou účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620 a členství v zemském direktoriu byl po porážce povstání odsouzen k hrdelnímu trestu a ztrátě majetku. Trest smrti mu císař změnil na doživotní žalář na Špilberku a uvedená panství získal za válečné zásluhy v roce 1623 hrabě Rombaldo (Rambold) XIII. Collalto et San Salvatore, plukovník císařských vojsk a potomek starého benátského rodu. Zkrátka to byla jeho válečná kořist.

Wallisové z Karighmainu. Tento rod, původem z Francie, posléze majetkově zaujat v Irsku a ve Skotsku, se objevil na našem území v polovině 17. století. Moravská větev, založená svobodným pánem Franzem Ernstem Wallisem, synem Georga Oliviera Wallise, císařského generálmajora a osobního komorníka císaře Leopolda I., vlastnila Moravské Budějovice od roku 1736, kdy je zakoupil hrabě Franz Wenzel Wallis, od roku 1760 pak Budíškovice. Vytknout bych měla Josefa, jenž se stal roku 1808 nejvyšším purkrabím Království českého a hojně investoval do rozvoje rozličných věd a do umění. V letech 1810–1813 byl ministrem financí, jenž stvrdil svým podpisem vyhlášení státního bankrotu, vlastně první měnovou reformu u nás, za což měli jeho a císaře všichni „nesmírně rádi“. Vlastnil taktéž moravská panství Budeč u Dačic, Červený Hrádek, Jackov, Krnčice, Knínice a Horní Slatinu, kde se soustředil na šlechtění ovocných stromů, což mu vyneslo slávu díky skvělým odrůdám, které z toho vzešly.

Obec Vesce není nositelkou tohoto jména jediná. Vesce se vyskytují u Soběslavi, další Vesce spadají pod Týn nad Vltavou, malá víska téhož jména patří k městečku Vroutek na Lounsku. V singulárním tvaru, tedy Vesec, najdeme název obce, která je součástí města Liberec. Vesec se nazývá vesnická památková rezervace, který náleží k obci Libošovice u Sobotky, Vesec najdeme u obce Mírová pod Kozákovem na Semilsku a další a další. Ač jsou různě po republice rozesety, jedno mají společné – ves v názvu (ve staroslověnštině vьsь), staročeské Vescě, Vesce (víska, vesnička), odtud pak Vestec, Vestce.

Tak a nyní začněte rozjímat i vy, kam byste se ve svém nejbližším okolí podívali, kde by bylo něco pro oko či k povznesení ducha. Vždyť to nemusí být zrovna Karlštejn nebo Pražský hrad. Naše země je takových „zašitých pokladů“ plná.

P1010562

Poznámka

A na závěr krátké připomenutí pro ty, již si nemohou vybavit, kterému typu kapličky říkáme výklenková kaplička poklona. Je to sakrální objekt s výklenkem či více výklenky, v nichž se nacházejí zobrazení náboženského charakteru či plastika světce. Častokrát bývají v těchto kapličkách malby nebo sochy Panny Marie, ale pochopitelně i dalších svatých. U poklony většinou naleznete ještě klekátko ke zbožnému rozjímání.

 

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 15. 10. 2015

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Fauna
Krajinou v sedle čtyřkolky
Lidové veršování
„Retromléko“