Jako se z nepřeberného množství drobných zrnek písku vytváří třeba písečná pouštní duna či rozlehlé mořské pláže, jako se z barevných písečných zrnek tvoří obdivuhodné symboluplné mandaly, tak i my se vynasnažíme přispět našimi zrnky každodennosti i výjimečnosti, současného i minulého, černobílého, šedivého či přepestrého k utváření celistvějšího obrazu životaběhu, jehož jsme součástí. V lidských silách není všeobsažnost, ale snaha obsáhnout co nejvíce to půjde. Ano, alespoň snaha, která nás postrčí o kousek dál. Nestát na místě, pohybovat se vpřed či rozprostírat se do všech stran a přitom se sdružovat, hromadit. Jako ten písek… (Dagmar Guhryová)
Napsat komentář