Český sedlák aby se v hrobě obracel!



Autorka: Dagmar Guhryová

Nejsem odbornicí na zemědělskou a potravinářskou výrobu, jsem osoba sledující dění kolem sebe a pídící se po informacích, pakliže ve věcech jasno nemám a něco mi takříkajíc „nesedí“. Proto je zde vyjádřený názor názorem „občanského“ pozorovatele – a tak je to nutné brát.

 

Telehlava

Foto: Dagmar Guhryová

Bývalo kdysi zvykem, že hospodář cosi vyprodukoval, část použil ku své potřebě a s nadprodukcí obchodoval: buď obdržel dukátky, za něž zakoupil sortiment, jehož se mu nedostávalo, anebo prostou směnou onen sortiment rovnou získal. V žádných písemných zdrojích jsem se nedočetla, že by třeba přestal dojit krávy, aby mohl zakoupit mléko či mléčné výrobky od konkurence. Že by trvale vymlátil slepice či králíky, aby počal vejce i maso jejich nakupovat na jarmarku. Pakliže by si takto počínal, byl by zajisté považován za vyšinutého obecního blázna.

Kartoffel_Unterillertaler

Foto: Unterillertaler / Wikimedia Commons

Jinak je tomu dnes. Patrně. Musíme jít přece s dobou – a především leckomu na ruku. Inu a pak nám zkormouceně sdělí ministr zemědělství, že prý nejsme soběstační v produkci vajec. A klesá produkce jatečního masa, nejvýrazněji drůbežího. Další pověřený státní úředník přidá zeleninu a ovoce mírného pásu. A brambory… A v tisku se dočteme, kterak se mlékárny potýkají s přílivem mlékárenských výrobků z dovozu. Věř, nebo nevěř, ba dokonce i to kočičí a psí žrádlo zakoupené přímo u německých sousedů má lepší kvalitu než totéž dodávané k nám, což potvrdí kdekterý chovatel. Holt i německé zvíře má fajnovější tlamu než to české. Asi. A… A… A…

A bůhví, co ještě dalšího nás překvapí. Co čeká české zemědělce a potravináře? Jak velmi byli naši politici onou situací překvapeni. Alespoň se tak v přímém přenosu tvářili. „Jak je to možné?“ ptám se já. Proč země, která nejen ve výše uvedeném soběstačná byla, ba i s přebytky obchodovala, úpí a s velkou vděčností přijímá mléko a máslo z Belgie, Německa, Polska…? Proč se zásobuje vepřovým a drůbežím z obdobných lokalit, ba dokonce se prý chystá v tomto směru navázat obchodní kontakt s Kanadou a Spojenými státy? Jak to, že kamiony dovozových jablek, hrušek, salátů, okurek, kedlubnů, ředkviček, kořenové zeleniny, zkrátka zeleniny, již jsme u nás bez problémů taktéž vypěstovali dostatek – kdysi –, putují do všemožných marketů? Jak dlouho bych musela vyjmenovávat, kdybych chtěla postihnout alespoň polovinu veškerých komodit? I když vezmu v potaz pochopitelné obohacení domácího sortimentu výrobky ze zahraničí, neříkejte mi, vážení, že jsme tak zneschopněli, že již nedokážeme nic z toho vyprodukovat sami a začínáme být nesoběstační, a tudíž závislí na dovozu. A pokud je tomu tak, pak se musím ptát po příčině, neboť nejsem coby zákaznice spokojena s krásně vypadajícími odrůdami jablek ze zahraničí, které chutnají takřka všechny stejně umělohmotně. Nestojím příliš v plné sezoně o podtržená „nedochůdčata“ broskví a meruněk, která se mi během dne začnou kazit, pakliže je nevyhodím rovnou a nechám je „dojít“. Proč bych měla kupovat belgické, polské a německé mléko a máslo, když u nás byla tradice mlékárenského průmyslu na světové úrovni? Proč dovážíme nesmyslně cukr z některých zemí EU, když jsme údajně v jeho výrobě soběstační (na 30 procent prý vyvážíme) a již od první republiky, kdy u nás v letech 1920–25 pracovalo 149 cukrovarů, jsme patřili ke světové špičce a ještě jsme jej vyváželi do zahraničí, později též cukrovarnická zařízení, a budovali tam celé cukrovary? Zde bych chtěla podotknout, že v roce 1990 bylo v ČR činných 60 cukrovarů, v roce 2000 nám zůstalo 19 podniků, v roce 2005 již 11 a roku 2015 jich zbylo pouhých sedm.

P1160001 P1160048Foto: Dagmar Guhryová

Bída, že? Kdepak, vážení, to je náležitě promyšlené eurounijní hospodaření. Proč by si měl malý stát v srdci Evropy zajišťovat v dostatečné míře zemědělskou produkci sám a navíc drze exportovat? Proč by měl vyrábět a dodávat kvalitní potraviny, když jej různými nařízeními, omezeními a kvótami můžeme jeho předností postupně zbavit, abychom získali odbytiště pro výrobky své? Čím více budeme tlačit na pilu a hrozit prstem, tím více se budou naši vládní představitelé v kolenou třást a o to rychleji požadavkům EU (celé, anebo jen některých států?) vyhoví, aby se na ně Evropa nehněvala a vyjádřila jim své uspokojení. Jak dojemné! Jeden by plakal. Nikoli jeden, davy řvou. Davy zemědělců, kteří osévají půdu nesmyslnou řepkou na úkor obilí a jiných užitečnějších plodin, neboť k tomu EU vyzvala. Ačkoli po čase zjistila, že nesmyslem to skutečně jest, a upouští od této ptákoviny, čeští vládní národohospodáři svá stanoviska hned tak nezmění, zejména někteří.

Petr1888

Foto: Petr1888 / Wikimedia Commons

Nejenže je české zemědělství oproti tomu unijnímu z „vyspělého“ Západu, např. Portugalska, Španělska aj., značně znevýhodněno, co se dotací týče, ještě jsou zabírány orná půda a pastviny na satelitní městečka, hangáry překladišť a průmyslových zón či nákupních středisek, aby z nich některé po čase zely prázdnotou, spokojeně si chátraly a ukrývaly rozmanité živly. Ke všemu se ještě objevila na našich polích nová plodina – solární panel. Navíc českého zemědělce srážejí k zemi nehorázné výkupní požadavky zahraničních obchodních řetězců a zpracovatelů. A k tomu jejich platební – neplatební politika. Kolik jen takových farmářů zdolala. Kolik jen druhdy prosperujících zahradnictví a zelinářství zaniklo. Soustavný růst cen všech vstupů k tomu a vzrůstající dovozy, za mnohé jmenujme např. masa, vajec, mléka a mléčných výrobků, sice častokrát pochybné kvality, avšak pro zákazníky lákavých cen, dokonávají dílo zkázy společně s vládní politikou podporující cokoli jen ne zemědělství a průmysl vlastní země.

Dezidor

Foto: Dezidor / Wikimedia Commons

Dotace jsou dobré, ale neskutečně podmiňované a dlouhodobě nic neřešící. Pro zemědělce, průmyslové podniky i terciér by bylo mnohem prospěšnější, kdyby se vládní garnitura konečně začala starat o rozvoj zemičky v české kotlině a přestala padat na kolena před nehoráznostmi a stupiditami produkovanými „vyspělými“ ekonomikami a experty na vše v Bruselu. Pánové a dámy v čele našeho státu, není třeba ještě více to násobit, by se vám pochvaly dostalo. Vám pochvaly, avšak zemědělství a průmysl v Čechách již padají s prominutím na ústa. Může se pak někdo divit, že lidé řvou nad tímto tureckým hospodářstvím, ale hlavně nad zaprodáváním naší republiky, nad devastací toho, co k světu a do světa bylo, z důvodu uvolnění obchodního prostoru těm mocnějším, silnějším, ve jménu vybudování závislosti na nich a podřízenosti – všeho?

telecele

P1100592

Foto: Dagmar Guhryová

V porovnání s EU a jejím souvládím USA, Německa, Francie a Velké Británie byla někdejší, námi tak nemilovaná RVHP naprostou „diletantkou“. Diktát eurounijní je vyveden k nezpochybnitelné „dokonalosti“.

Kruppert_vejce

Foto: Kruppert / Wikimedia Commons

IZOSOFT'S image Disk IZ092

Foto: Armmark / Wikimedia Commons

mlekoludek

Foto: Ludek / Wikimedia Commons

A nyní pro zajímavost pár dostupných čísel z ČSÚ, MZe ČR a oborových staistik.

Osevní plochy v ha: r. 1989 – 3 278 264 ha; r. 2015 – 2 457 465 ha

Výroba mléka v mil. litrů: r. 1989 – 4892; r. 2015 – 2946

Výroba tradičního másla v tis. tunách: r. 1989 – 119,9; r. 2003 – 65,2; r. 2012 – 24,5

Celková snáška konzumních vajec v mil. ks: r. 1989 – 3 643; r. 2015 – 2 174

Sklizeň obilovin v tunách: r. 1989 – 7 793 145; r. 2015 – 8 183 512

Sklizeň brambor v tunách: r. 1989 – 2 421 765; r. 2015 – 504 955

Sklizeň tech. cukrovky v tunách: r. 1989 – 4 512 402; r. 2015 – 3 421 035

Sklizeň řepky v tunách: r. 1989 – 313 253 (zde ještě včetně řepice); r. 2015 – 1 256 212

Sklizeň pícnin na orné půdě v tunách: r. 1989 – 7 933 252; r. 2015 – 2 708 295

Stav hospodářských zvířat – skot v kusech: r. 1989 – 3 480 582; r. 2015 – 1 407 132

Stav hospodářských zvířat – prasata v kusech: r. 1989 – 4 685 333; r. 2015 – 1 559 648

Stav hospodářských zvířat – drůbež v kusech: r. 1989 – 32 479 404; r. 2015 – 22 508 192

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Foto: L.Kenzel / Wikimedia Commons

Publikováno v PZ 6/2012, upraveno 2016.

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 22. 5. 2016

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Flóra
Krajinou v sedle čtyřkolky
Dagmařin výchovně-vzdělávací kvíz
Tři čeští vědci a rosnatka