Za vánočním stromem, trhy a betlémy



vanocni strom  vanoce vaclavak

Foto: Vánoční strom pro Vatikán, J. Šerých / Wikimedia Commons; Vánoční strom na Václavském náměstí, 2011, D. Guhryová

Autorka: Dagmar Guhryová

Každým rokem se rozsvítí na Staroměstském náměstí v Praze i v dalších městech naší země vánoční stromy. Co měly na samotném počátku svého vzniku symbolizovat, se jenom odhaduje. Představují snad pověstný strom z ráje? Třeba proto se na ně zprvu věšela hlavně jablíčka. Mají snad původ ve skandinávských zemích či v zemích germánských z doby předkřesťanské? Vycházejí z tradice uctívání germánského Wotana, anebo keltského boha Slunce? Anebo jsou prvkem ryze křesťanským? Zdobení vánočního stromku má relativně mladou tradici, která si brzy získala značnou oblibu a velice rychle se rozšířila.

Každopádně kolem roku 1419 měl prý jakýsi pekař z Freiburgu doma u stropu zavěšen cukrovím, ovocem a ořechy ozdobený strom, které si směly jeho děti na Nový rok „očesávat“. Avšak tradice uvádějí, že místnosti zdobívaly zelené jedlové větve, ba dokonce na stolech zimostrázové stromečky s malinkými svíčkami. Zdá se, že nejstarší písemná zmínka o vánočním stromu spadá do roku 1527, zcela jistě se ví, že roku 1539 byl vztyčen vánoční strom v katedrále ve Strasburgu, a další zmínka se nachází v brémské kronice z roku 1570. Poté se již setkáváme se zprávami, které nás informují, že byly tyto „weihnachtsbaumy“ umisťovány v německých cechovních domech. Zajímavostí je, že jako první prý rozsvítila svíčky na vánočním stromku vévodkyně Dorothea Sibylle von Schlesien roku 1611, dokumenty doložen byl osvětlený strom až ten z roku 1660. A pak se vánoční stromy „rozletěly“ do skandinávských zemích, šlechtických domů v Anglii, Nizozemsku, Rusku, Francii a prostřednictvím německých emigrantů se dostaly i do USA… A tak se tradice zdobení vánočního stromečku se rozšířila v průběhu 19. století z Německa takřka do celého světa. Zpočátku sice byly stromky výsadou měst, ale posléze pronikly i na venkov.

Bremer_Weihnachtsmarkt_(2012)-01Foto: Vánoční strom v Brémách, Volt2011 / Wikimedia Commons

Jedlička (Tannen) byla upřednostňována před smrky a borovicemi, avšak od poloviny minulého století ji dohnal smrk, i ten stříbrný, protože jedlí ve střední Evropě příliš nerostlo. Roku 2013 se kupříkladu v Německu prodalo na třicet milionů stromků. Úctyhodné číslo. V Česku se prý každoročně prodá až 1,3 milionu vánočních stromečků. Vánoční jedličce se u sousedů říká Tannenbaum a byla jí věnována píseň „O Tannenbaum“, která se posléze začala zpívat jako koleda, ačkoli šlo původně o píseň milostnou, ve které jedle symbolizovala stálost a věrnost, nikoli Vánoce. Přesto se stala populární v mnoha zemích, u nás ji zpíval kupříkladu Karel Gott.

00496_Christbaumkugel_von_Sanok_2012

Rossio-Baumkugel-94 lisabonFoto: Vánoční ozdoby, Silar; Lisabonská ozdoba, poněkud netradiční, Nol Aders/ Wikimedia Commons

První vánoční stromy byly zdobeny dle dostupných informací především jablky, pečivem a barevnými papírovými květinami. Poté přibyly ořechy, mandle v cukru a barevné sladkosti, perníčky a oplatky, figurky z cukrkandlu a marcipánu. Jablíčka a ořechy bývaly postříbřeny a pozlaceny, začaly se objevovat rozmanité ozdoby ručně vyráběné, např. ze slámy, šustí, drátků, korálků aj. Dokonce se v 19. století vydávaly návody a návrhy na výrobu takových ozdob. Některé papírové ozdoby se dodávaly i jako polotovary, které si lidé doma poslepovali sami. Samozřejmě, už byly na světě též rozličné papírové vánoční řetězy, po nichž následovaly řetězy a třásně ze staniolu a – skleněné vánoční ozdoby. První skleněné ozdoby, konkrétně foukané koule se na stromcích objevily kolem roku 1830 a byly dílem skláře z Goetzenbrucku v Alsasku. Nicméně byli to Američané, kdo se zasloužil o rozšíření jejich výroby. Avšak… České vánoční ozdoby firmy Vánoční ozdoby (nyní Vánoční ozdoby, DUV-družstvo Dvůr Králové nad Labem) získaly proslulost po celém světě a ocenění i na světových výstavách. S exponáty se můžete seznámit v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Pozoruhodnou ozdobou je vánoční okurka, jež měla v symbolice hlavně západních zemí svůj význam – měla plnit tajná přání, nosit štěstí tomu, kdo ji první na stromečku spatří.

 vanocnistrombilydum  2010_-_Blue_Room_Tree

Foto: Vánoční strom před Bílým domem; vánoční strom v Modrém salonu / Wikimedia Commons

Zajímavé je, že první vánoční stromky neměly svíčky, poté se nejčastěji používaly lojové, zasazené do skořápky vlašského ořechu nebo rovnou přilepené k větvičkám, neboť drahý včelí vosk si mohly dovolit jenom vyšší vrstvy. Ve třicátých letech 19. století se konečně začaly vyrábět svíčky parafinové, avšak to už byly na světě první řetězy elektrických svíček firmy General Electric a roku 1895 rozzářily vánoční strom v Bílém domě. Ale prapůvodci takového osvětlení jsou prý T. A. Edison a E. H. Johnson, kteří si obdobné osvětlení nejprve vytvořili pro soukromé účely.

Praha,_Staroměstské_náměstí,_vánoční_strom_(2) vánoce staromák

Foto: Staroměstské náměstí 2013, PatrikPaprika/ Wikimedia Commons; Staroměstské náměstí 2011, Dagmar Guhryová

V Čechách založil údajně tradici zdobení vánočního stromu roku 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich, když na svém libeňském zámečku předvedl takový stromek přátelům. Ten se stal zpočátku výsadou bohatých měšťanských rodin. Kromě jedliček se objevovaly smrčky nebo májky ozdobené například perníčky, ovocem, ořechy. Svíčky se na něm nejdříve nezapalovaly, první lojové svíčky se rozsvítily patrně až ve 2. pol. 19. století. V chudších domácnostech se zdobily pouze jedlové nebo smrkové větvičky. Na veřejném prostranství byl v našich zemích poprvé vztyčen Strom republiky v Brně na náměstí Svobody roku 1924 a pod ním byla uspořádána sbírka pro opuštěné děti. Akci inicioval Rudolf Těsnohlídek, česká spisovatel, dramatik, novinář a překladatel.

Betlem staromakFoto: Staroměstské náměstí 2011, Betlém, D. Guhryová

No a jestli vám roste na pozemku majestátní, zdravím kypící smrk ztepilý, 22–30 m vysoký, hodný státní reprezentace na Staroměstském náměstí, máte možnost se zúčastnit výběrového řízení. Zde naleznete více informací: http://www.vanocnistrompraha.cz/

Zajímavosti

U nás doma

Letos vztyčili na Staroměstském náměstí 72 let starý dvaadvacetimetrový smrk z Nespek u Prahy, jejž ozdobili perníčky a rozsvítili na něm na sto tisíc svíček a tři sta blesků. V Jakubově u Moravských Budějovic rozsvítili pětadvacetimetrový smrk osmdesáti barevnými žárovkami. A nyní kuriozita: V Obchodním centru Černý most postavili z kostek LEGO®, stromek vysoký 5,2 metru, jenž je údajně největším ve své kategorii ve střední Evropě. Z dalších našich slavných vánočních stromů připomeňme čtyřiadvacetimetrový beskydský smrk, který se tyčil o Vánocích 1999 ve Vatikánu na Svatopetrském náměstí. K největším živým vánočním stromům v Česku patří ten, který byl vztyčen v Kvildě na Šumavě a měřil 25,242 metru, a dále pak strom z Valašské Bystřice na Vsetínsku, jenž měřil 24,74 metru. Nelze zapomenout na smutnou událost na Staroměstském náměstí roku 2003, kdy se smrk vysoký 24,5 m zřítil a způsobil zranění pěti lidem, z nichž britský občan Malcolm Tuffi následně požadoval odškodnění za způsobenou újmu na zdraví.

 A co ve světě?

Z Mexika je znám 110 metrů a 35 centimetrů vysoký vánoční strom a v Riu de Janeiru byl rozsvícen největší plovoucí vánoční strom na světě o výšce 85 metrů, váze 542 tun a osvětlený 3,1 milionu světel. Obří dort (33 m) ve tvaru vánočního stromku, jejž měli v obchodním centru v Indonesii, upekl cukrářský mistr Nila Sari. V Abu Dhabi vystavili kdysi na odiv nejdražší vánoční strom, ověšený šperky z diamantů, perel, smaragdů, safírů a jiných drahokamů a všelikých polodrahokamů, celkem za 11 milionů dolarů. A to zabezpečení pak – to muselo být! Roku 2011 rozsvítil ze své rezidence papež Benedikt XVI. pomocí tabletu PC v italském městě Gubbio momentálně největší stromeček na světě, který byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů a byl výjimečný i tím, že šlo o elektrický stromeček s výškou 750 m a šířkou 450 metrů, osvětlený přibližně tisícovkou světel. Kuriozní je rovněž největší vánoční strom vytvořený v Hondurasu z 2945 lidských těl, čímž překonal thajský smrček z 852 dětí. Autorem nejmenší vánoční jedličky je Maďar Avanto Toth, který vytvořil dílko 38 milimetrů vysoké. Panejo!

 

Augsburger_weihnachtsmarkt

Foto: Vánoční trh v Augsburgu, Silvionus123 / Wikimedia Commons

Tradice vánočních trhů

Vánoční trhy, známé též jako Christkindlmarkt, Christkindlesmarkt, Christkindlmarket a Weihnachtsmarkt, ožijí v adventním období a trvají až do Štědrého dne. Svůj původ mají patrně ve středověkých německy mluvících zemích, rozšířily se však prakticky do celého světa stejně jako vánoční stromeček. K těm nejstarším patří vídeňské (r. 1294), budyšínské (r. 1384) či drážďanské trhy (r. 1434). Na těchto trzích, pořádaných pod širým nebem na náměstích a v přilehlých ulicích, se prodávalo zejména potravinové zboží či ošacení, jimiž se lidé vybavovali na zimu, vyskytovali se zde řemeslníci s praktickými potřebami pro domácnost či poskytující důležité služby, například nožířské. Současně tu nechyběly ani hudba a tanec.

Weihnachtsmarkt_Pyramide vanocnipyramida

Foto: Vánoční pyramidy, 1. Hannover, AxelHH; 2. Corradox / Wikimedia Commons

Ačkoli doba pokročila a ve stáncích již najdeme velice rozmanité zboží, doposud nesmějí na vánočních trzích v uvedených zemích chybět tradiční betlémy, louskáčky, figurky ze sušených švestek, pražené mandle a kandované ovoce, perník, štóly, klobásy a horké svařené víno s brandy či bez něj, vaječný punč, ručně vyráběné předměty a hračky, knihy nebo vánoční dekorace a ozdoby. Význačné vánoční trhy se konají v Dortmundu, Erfurtu, Norimberku, Drážďanech, Stuttgartu a Augsburgu a navštíví je miliony lidí.

Dortmundský vánoční trh patří přitom k největším v Německu se svými více než 300 stánky. Toužíte-li po dárcích či občerstvení v duchu starých tradic, zajeďte do Norimberku, kde se konají nejoblíbenější německé vánoční trhy s vyřezávanými jesličkami, švestkovými figurkami, perníky a ručně vyráběnými skleněnými ozdobami, a klobásami, a párečky, a bramborovými placičkami, a zelíčkem, a pivečkem, a… Zkrátka, tento trh je prý největším na světě – a nachází se takřka v těsném sousedství našich hranic.

1280px-Weihnachtsmarkt_Frankfurt_509-vLs-h

vanocnilod

Foto: Vánoční trhy: Frankfurt, Pedelecs; Kolín nad Rýnem, Rolf H. / Wikimedia Commons

Zato trhy v Drážďanech jsou vlastně jakýmsi „sjezdem“ umělců. Určitě neminete modrobílou keramiku a krušnohorské sklo. Nicméně, atrakcí je obří ovocná štóla, o niž se návštěvníci rádi podělí. Unikátní je jejich vánoční pyramida. Říká se ale, že nejkrásnější bývají vánoční trhy v Kolíně nad Rýnem. Nezapomínejme rovněž na Lipsko, kde pořádají druhé nejstarší vánoční trhy v Německu a mají tu největší volně stojící adventní kalendář na světě. Pozoruhodná je rovněž finská vesnice, přehlídka krušnohorských horníků, dílny elfů a samozřejmě místní speciality.

Ve Vídni se trhy konají na mnoha náměstích i před zámkem Schönbrunn. Prodává se tradiční punč a bez vídeňských pralinek to rozhodně nejde. Ani bez marcipánu. Trhy bývají tematicky zaměřeny. Ve Velké Británii jsou pověstné trhy v Lincolnu, Birminghamu, Leedsu, Liverpoolu, Glasgow, Manchesteru či Nottinghamu, které čítají na stovky stánků a miliony návštěvníků. V Birminghamu se konal roku 2011 vůbec největší vánoční trh mimo území Německa, táhl se více než kilometr centrem města. Největším francouzským trhem je štrasburský, kde je k vidění obří betlém v místní katedrále Notre-Dame a k dispozici tu mají kluziště. A pozor, místní specialita – husí a kachní jatýrka. Navíc se každým rokem představí na trhu jedna evropská země se svými zvyklostmi. A tak dále… bychom mohli pokračovat.

vanoce stromak2Foto: Staroměstské náměstí 2011, vánoční trhy, D. Guhryová

A co my a naše Praha? I její vánoční trhy patří k těm význačným v Evropě a jsou zahajovány vztyčením vánočního stromu na Staroměstském náměstí. Konají se ale třeba i na náměstích Václavském, Republiky, Míru – jak Pražané jistě vědí – a stávají se centrem pozornosti zahraničních turistů.

 

Kouzlo betlémů

Tradici stavění betlémů zavedli v Čechách jezuité a františkáni. První betlém v českých zemích byl vystaven v kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském roku 1560. V 18.–19. století vznikají nejznámější betlémy na Broumovsku, v oblasti Krkonoš, Orlických hor a na Příbramsku. Všemi se tu pochopitelně zabývat nemůžeme, avšak zaměříme se na ty, které jsou něčím pozoruhodné.

1280px-Mohelnice_nativity_sceneFoto: Mohelnický betlém, František Suchomel / Wikimedia Commons

Největší dřevěný betlém na světě zapsaný do Guinessovy knihy rekordů, jejž tvoří kolem 250 soch v životní velikosti, máme u nás v Jiříkově v Pradědově zahradní galerii U Halouzků. Jeho autorem je Jiří Halouzka. Tomáš Krýza z Jindřichova Hradce, mistr punčochářský, stvořil tzv. Krýzovy jesličky, se svými 1398 figurkami, zapsané též v Guinessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě. Mistr na něm pracoval šedesát let. Proboštův betlém z Třebechovic pod Orebem, jenž se rozkládá na sedmi terasách, snad ani připomínat nemusím. Je rovněž světovým unikátem, který byl vystaven na Světové výstavě v Montrealu. Všechny díly – a je jich na dva tisíce, včetně figurek či mechanických součástí – jsou vyřezány ze dřeva. Vyrobili jej řezbáři Josef Probošt, Josef Kapucián a mechanismus zkonstruoval Josef Friml. Proboštův betlém byl prohlášen za národní kulturní památku.

betlem2Foto: Hřebečský betlém, Josef Krám

Stejně tak pozoruhodné jsou betlémy perníkové, skleněné (Bezdružice u Mariánských Lázní), papírové (v Zábrdí u Husince jich mají více než osm set). Z českých výtvarníků zanechali po sobě tato papírová dílka, např. J. Lada, M. Aleš, M. Fischerová-Kvěchová, J. Wenig. M. Janáček, V. Kubašta a spousta jiných. A už vůbec nesmíme přejít betlémy z chlebového těsta (např. Příbramsko), z másla (Máslovice u Prahy) či vosku. V Čenkově mají výjimečný betlém z postav v životní velikosti, které vyrobil Jiří Firýt ze sena, v Lesním Hlubokém pro změnu ze slámy. Unikátní je taktéž betlém v Jakubově u Moravských Budějovic, jehož postavy v životní velikosti jsou vytvořeny z ryze přírodních materiálů: sena, slámy, dřeva. A protože lidová tvořivost nezná mezí, rok co rok přibude nová figura.

TBetlem_det1Foto: Třebechovický betlém, detail, Třebechovické muzeum / Wikimedia Commons

Jásir Arafat přivezl do Čech unikátní orientální betlém vyřezávaný z perleti. A nutno zmínit i podkrkonošský betlém z drahých kamenů. Úžasné jsou miniaturní betlémy ve skořápkách kokosových, vlašských či lískových ořechů, jejichž autorem je Ján Chvalník. Mohelnický betlém Josefa a Františka Nedomlelových, vyrobený z lipového dřeva, zahrnuje modely hradů Bouzova, Karlštejna a kostela sv. Tomáše z Canterbury.

01

03Foto: Skříňový betlém Z. Velebného a Štichauerův betlém, Josef krám

Kuriozitou se chlubili v Rychnově nad Kněžnou, kde instalovali tisícilitrové akvárium plné vody a rybiček a pod vodou se nacházely 43 postavičky a osm zvířátek. Kouřícímu vodníkovi přitom unikaly z fajfky vzduchové bublinky. A když jsme u Rychnova nad Kněžnou, roku 2011 zde uspořádali Výstavu betlémů z kraje Orlických hor, mezi nimiž se nacházel Rychnovský soukenický betlém Jarmily Haldové ze Sedloňova, který je od ledna 2012 trvale vystaven ve vestibulu rychnovského městského úřadu. Vyšívaný skříňový tříkrálový betlém Zdeňka Velebného zhlédli již v Hradci Králové, Vatikánu i Římě. Rozhodně pozoruhodný je vyřezávaný polychromovaný hřebečský betlém Josefa Haldy, jenž zahrnuje více než 800 figurek a zachycuje drama v Hřebči. Obzvláštní pozornost si zaslouží rovněž betlém evropských národů od Blanky Kampové, v němž uvidíme zástupce všech těchto národů. Naprosto nenápadně tu byl poprvé vystaven (ze soukromého vlastnictví) vyřezávaný polychromovaný betlém génia Ladislava Štichauera.

KJ_templ

498px-KJ_palác Foto: Krýzovy jesličky, Muzeum JH / Wikimedia Commons

České betlémy jsou nesmírně nápadité, precizně provedené, ale především charakteristické tím, že v nich můžeme spatřit obyčejné lidi, stejně tak i výjevy z běžného života, viz např. betlém kostela redemptoristů v Plzni na Chodském náměstí, jenž zachycuje, kterak se obyvatelé Plzeňska klaní Jezulátku: nacházejí se tam postavičky představitelů Plzně, význačných osobností kraje (J. K. Tyl, K. Klostermann), dělníků z firmy Škoda, pracovníků pivovaru, krojovaných selek, dudáků aj. Také betlém v kostele u františkánů, kde spatříte vyřezávané na sto padesát centimetrů vysoké sochy, včetně slona, koně či velblouda, je poznamenán občanskou realitou, neboť muž s beránkem a žena se džbánem mají tváře skutečných objednatelů tohoto betléma, tedy manželů Liškových, kteří jej nechávali vyřezávat před druhou světovou válkou v Rakousku. Anebo nevelký ze dřeva vyřezávaný betlém ze současnosti, instalovaný na náměstí před zámkem v Jaroměřicích nad Rokytnou, jenž je dílem tamního dřevosochaře Jiřího Kafuňka a jehož postavy mají v obličejích zachyceny „civilní“ výrazy, nikoli nadpozemskou povznesenost. O to jsou pak lidem blíže.

P1130909 P1130893 P1130891 P1130898 P1130899 P1130900

P1130906

P1130897

P1130896

P1130890  P1130902

Foto: Betlém Jiřího Kafuňka v Jaroměřicích nad Rokytnou; Dagmar Guhryová

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 8. 12. 2014

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Fauna
Krajinou v sedle čtyřkolky
Lidové veršování
„Retromléko“