Špejchar, špýchar, česky sýpka



Chlum_-_Sýpka Lišnice_sýpka_(4)

Foto: Sýpka v Chlumu u Rokycan, Mpeewit; Sýpka v Lišnici, Hadonos / Wikimedia Commons

Ceridwen Bronwyn

Vcelku slušným množstvím těchto staveb se může pochlubit naše republika. Pravda, ne všechny byly uznány kulturními památkami, leckteré doznaly přestaveb, další již slouží jiným nežli původním hospodářským účelům, některé z nedostatku „náležité pozornosti“ podlehly zkáze nebo se k ní schyluje, avšak stavení to bývala velice významná.

Vždyť sloužila k uskladnění zemědělských plodin, především vymláceného obilí, ale i jiných potravin důležitých pro chod domácností a nakrmení hladových krků rodiny, čeládky i zvířectva. Koneckonců, nic nového pod sluncem, o existenci sýpek se dozvídáme již v souvislosti s vyspělými starověkými státy. Člověk si musel vytvořit zásoby a pamatovat na zadní kolečka, na což myslel i císař Josef II. roku 1782, když nařídil zřizovat obecní sýpky a rezervy pro případ neúrody a hladomoru, např. Josefinský špýchar v Týnu nad Vltavou či v Těchobuzi.

Hostim - panská sýpka (počátek 18. st., volutové štíty)

Foto: Sýpka v Hostimi, BíláVrána, Wikimedia Commons

Ovšem vzhledem ke své bytelnosti, mohly špýchary zastávat v případě nouze i funkci obrannou. Taktéž sloužily za jakýsi sklad náčiní potřebného v hospodářství, jenž se nacházel nejčastěji v přízemí, zatímco plodiny se hromadily v patrech. Špýchary bývaly roubené, hrázděné, obvykle patrové, posléze se stavěly z kamene či cihel, do pater se také mohlo vstupovat po schodech přes pavlač. Jejich mohutnost se v průběhu času zvětšovala až třeba k vícepatrovým zámeckým či městským sýpkám. A také náročnost na vzhled stoupala. Musely pěkně vypadat. Špýchary se nacházely v blízkosti obytných budov, anebo se stávaly pevnou součástí komplexu stavení.

 

P1130448 P1130452

Foto: autorka

Prostředkovický špýchar a někteří jeho zajímaví „kamarádi“

Ve směru z Jihlavy do Želetavy se mezi obcí Suchá a městysem Stonařov nachází víska Prostředkovice. Častokrát jsme jí v poslední době projížděli a pokaždé mne zaujal při silnici stojící objekt středověkého špýcharu, jenž by očividně potřeboval odbornou restaurátorskou „údržbu“. Nedalo nám to, museli jsme zde zastavit a věnovat mu trochu té pozornosti. A to bych ráda i nyní.

Tato kulturní památka, uvedená v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, již nalezneme v blízkosti domu s číslem popisným 13 a jíž se prý říká Rychtářský špýchar, pochází pravděpodobně z roku 1581, což se usuzuje dle letopočtu, jenž byl nalezen nad jedním z větracích otvorů čtvercové stavby. Budova byla poničena požárem roku 1954 a následně obnovena. Špýchar patrně náležel k rozlehlému statku, avšak vzhled nově upraveného kamenného špýcharu navozuje dojem, že zde mohla stát nějaká tvrz. Kdoví. Nicméně na desce umístěné na zdi mezi dvěma větracími otvory se dočítáme následující:

P1130450 

Foto: autorka

 

Čížovské sýpky a Pachtův špýchar

Zato kamenné sýpky ze 16. století v Čížově č. p. 12 a 13 u obce Vílanec jsou ojedinělými svým vzhledem pevnosti a střílnovými okénky. Mimochodem, Vílanec najdete u obce Suchá, již jsem výše uváděla pro orientaci. Rovněž velice pozoruhodným patrovým objektem je Pachtův špýchar. Náleží k usedlosti na návsi obce Stanovice u Nové Cerekve a svou sgrafitovou výzdobou i dobou vzniku se řadí k významným nejstarším lidovým stavbám jihovýchodních Čech.

Stanovice Pachtuv

Foto: Pachtův špýchar, Mejdlowiki, Wikimedia Commons

 

Skanzeny Kouřim, Řepora a Valašská dědina

Roubený kornatický špýchar je charakteristický roubenou klenbou s hliněnou omazávkou. Měl lehký krov, který bylo možné při požáru snadno odstranit. Omazávka z hlíny chránila i stěny. Do komory špýcharu se vcházelo po pavlači dnes již zbořené. Roku 1977 byl špýchar přepraven do skanzenu v Kouřimi. Ve skanzenu Řepora na okraji Prahy, jenž prezentuje středověkou lidovou architekturu 14. století, uvidíme kromě jiného sýpku náležející ke krčmě a sýpku hrnčířovu. V části skanzenu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, ve Valašské dědině, spatříte roubený špýchar v usedlosti fojta z Lidečka.

Řepora,_sýpka_u_krčmy 1024px-Řepora-sýpka_hrnčíře

Skanzen_Valašská_dědina_-_sýpka_v_usedlosti_fojta_z_Lidečka

Foto: Řepora, sýpka u krčmy a sýpka hrnčířova, ŠJů; Valašská dědina, Prazak / Wikimedia Commons

Věžové špýchary z Chebska

Obzvláštní pozornost zasluhují věžové špýchary, neboť představují nejstarší památky lidové architektury v této lokalitě. Jsou několikapatrové, přičemž je každé patro širší než to předešlé, a mají hrázděné štíty, větrací okénka a příčky proti ptákům. Dochovaly se nám pouze dva – z Kopaniny (dnes v rezervaci SOOS) a Mlýnku (nyní na hradě Seeberg).

Seeberg_4

Foto: Věžová sýpka ze Seebergu, Karelj, Wikimedia Commons

 

Blatná, Kroměříž, Všeradice

U města Blatná se nachází dvoupatrová tzv. kontribuční sýpka z roku 1820, která vznikla z popudu Josefa II., jenž velel budovat obecní špýchary jako zálohu pro zlé časy. Rolníci, kteří vlastnili ornou půdu, museli povinně odvádět po tři léta třetinu ze čtyř druhů obilí. Takto se nastřádala zásoba osiva „pro strýčka Příhodu“. Budova by měla po dokončení rekonstrukce sloužit muzeu a lidu obecnému v rámci kulturních akcí. V zámecké sýpce ve Všeradicích na Berounsku zřídili muzeum proslulé Magdaleny Dobromily Rettigové. Kroměřížská Vrchnostenská sýpka, dokončená  roku 1724 dle projektu Giovanniho Pietra Tencally, stojící v blízkosti historického centra města a Květné zahrady, byla částečně rekonstruována na rozdíl od své „kolegyně“ z Velehradské ulice, již pro velice zubožený stav čekalo pouze stržení.

Blatná_-_kontribuční_sýpka_z_18._stol. Stitched PanoramaVšeradice,_zámek,_bývalá_sýpka

Foto: Blatná, Krabat77; Kroměříž, Jiří Janíček; Všeradice, ŠJů / Wikimedia Commons

 

Jevišovice, Osová, Žirovnice a Luka nad Jihlavou

Všechny zmiňované sýpky jsou honosnými barokními stavbami, které mají kromě stavebního slohu a původního účelu ještě něco společného: ony totiž absolvovaly rozsáhlé nákladné rekonstrukce a nyní slouží ku „blahu občanů“. Prvně uvedený dvoupatrový objekt byl postaven u panského dvora kolem roku 1746. Po náročné rekonstrukci je nyní kulturně-sportovním centrem. Sýpka z Osové, zbudovaná roku 1669, propůjčila své prostory galerii současného výtvarného umění. V žirovnické sýpce, rovněž třípatrové, která „vyrostla“ u zámku F. L. Šternberka roku 1707, jsou dnes prezentovány venkovské tradice a řemeslná činnost. A sýpka v Lukách nad Jihlavou z let 1721–1737, charakteristická svými zdobenými barokními štíty, slouží ke sportovnímu vyžití.

Jevišovice,_sýpka  Luka_nad_Jihlavou

Foto: Jevišovice, Milada13; Luka nad Jihlavou, Filo / Wikimedia Commons

A něco z Plzeňského kraje

Roudenský špejchar

Jeden zajímavý barokní špejchar s kapličkou, již vysvětil zesnulý kardinál Tomášek, jsem navštívila v Plzni na Roudné v ulici Pod Všemi svatými. Patřily ke dvoru, jejž vybudoval plzeňský stavitel Jakub Auguston a který byl vzhledem ke stavu poškození nálety při útocích na Plzeň nakonec zbourán. O rekonstrukci zbývajících uvedených objektů a náležité zvelebení se postaral v 70. a 80. letech minulého století JUDr. Karel Štěpánek, bratranec herce Zdeňka Štěpánka.

Barokní sýpka plaského kláštera

Unikátní. Ano to je správné to slovo. Její nejstarší částí je patrová královská kaple z roku 1260, nad kterou se nachází věž s ciferníky do čtyř stran a původním hodinovým strojem, který se natahuje ručně a pracuje již od roku 1686. Od středové kaple vychází levé a pravé křídlo sýpky. V jejich sklepeních se uchovávaly ovoce a zelenina.

Klášter_(Plasy)_sýpka PLY060

Autor: Zdeňka Bušková; Strog/ Wikimedia Commons

„Nepraktův“ špýchar

A na závěr zde vzpomenu barokní špýchar z první poloviny 18. století Ve Dvoře ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku, jenž náležel k místnímu velkostatku. Čím je tak zajímavý? Tím, že mu rekonstrukce „zachránila život“, aby nás mohl ve svém druhém patře obšťastňovat „vtipným“ dílem vynikajícího kreslíře a humoristy Jiřího Wintera NEPRAKTY, jedinou to stálou výstavou umělcovou v republice. V prvním patře je instalována pozoruhodná „naučná stezka“ Podbrdskem.

Že by trocha inspirace na výlety pro všechny, kteří rádi cestují a poznávají zemi, v níž žijí?

 

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 23. 6. 2014

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Fauna
Krajinou v sedle čtyřkolky
Lidové veršování
„Retromléko“