Tři pozoruhodné horské boudy strávily plameny



Jak jsme se již dozvěděli z různých médií, shořela v noci na 3. března 2014 na beskydských Pustevnách vzácná památka horské architektury – dřevěná chata Libušín. Obdobně podlehla plamenům v Krkonoších 1. srpna 2011 kulturní památka Petrova bouda. A do třetice všeho zlého zdolal oheň v roce 2002 pověstnou Slováckou búdu.

File:Jiná turistická stavba - areál Pustevny - Libušín a Maměnka06.JPG

Foto: Bjalek Michal / Wikimedia Commons

Horská chata Libušín, která vzplála v beskydských Pustevnách, vzešla z návrhu slovenského architekta Dušana S. Jurkoviče. Secesní budova, na níž byly patrny rozličné prvky lidové architektury, ze kterých dokázal D. S. Jurkovič vytvořit kompaktní celek, se mohla uvnitř pochlubit nádhernou jídelnou vyzdobenou freskami a sgrafity, jež navrhl sám Mikoláš Aleš, inspirován moravskými a slovenskými pověstmi. I s jinými unikáty byste se v libušínské jídelně setkali, kupříkladu se stovkou vyřezávaných židlí, se secesními lustry či příborníkem, skleníkem a hodinami. Autorem tamějších podobizen byl malíř Karel Štapfer.

Kdysi tzv. útulna Maměnka vznikla roku 1897. A jak jinak – „z pera“ výše uvedeného architekta. Objekt byl v zoufalém stavu a prošel rekonstrukcí roku 1995. Při opravách byly přísně zachovány původní technologie, práce byla zásadně ruční. Také Maměnka je národní kulturní památkou a nyní slouží návštěvníkům Beskyd jako stylový hotel. Libušín a Maměnka vyrostly na Pustevnách díky iniciativě spolku Pohorské jednoty Radhošť roku 1898.

File:Pustevny, Libušín (3).JPG   File:Chata na Pustevnách.JPG

Foto: 1. Libušín, Podzemnik; 2. Maměnka, bararich8 / Wikimedia Commons

Včasný a obětavý zásah hasičů dvanácti jednotek Zlínského a Moravskoslezského kraje naštěstí zabránil přeskočení požáru na Maměnku. Valašské muzeum v přírodě, pod něž budovy spadají, nyní „sčítá“ škody a neprodleně se pustí do záchrany a rekonstrukce objektu dle archivovaných plánů a dokumentace. Avšak již nyní je jisté, že ne všechno bude možné obnovit. Nesmírně byl poškozen právě interiér jídelny, nevalně jsou na tom i Alšovy nástěnné malby a propadly se zničené střešní konstrukce. Za své vzal proslavený architektonický prvek pro Jurkoviče charakteristický – vyřezávané krajkoví.

Další „Jurkovičovo dítě“ skončilo rovněž neslavně – Slovácká Búda v Luhačovicích. Plamenům podlehla roku 2002, dle vyjádření příslušných odborníků rukou žhářovou. Slovácká búda byla postavena roku 1906 a o její provoz se staraly architektovy sestry. Její výstavbu si zadalo Skalické obchodní družstvo, jemuž vyvstala potřeba vinných sklepů. To se jí roku 1911 vzdalo, nájemci se střídali, měnili kde co, přestavovalo se, takže některé části již nebyly původním dílem Jurkovičovým – třeba taková tančírna. Do roku 1989 sloužila Búda k rekreaci, lidé se tam chodili bavit. Jenže pak se stala majetkem soukromé osoby a posléze vyhořela. V této souvislosti se spekulovalo o pojistném podvodu, jelikož byl objekt pojištěn na nemalou částku. Věc tato nebyla nikdy objasněna.

Navrch ještě jedna bouda

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3d/Peterbaude2010.jpg  http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ea/Petrova-bouda-po-pozaru-1.jpg

Foto: 1. Peterbaude, Iclandicviking; 2. Po požáru, Jiří Erben / Wikimedia Commons

O krkonošské Petrově boudě (Petrovka, Peterbaude) je řeč. Také katastrofa, neb skončil v troskách další architektonický unikát ze seznamu kulturních památek – první moderní komplex budov v Krkonoších. Ani pěti hasičským jednotkám se nepodařilo budovu zachránit, prý již hořela před jejich příjezdem několik hodin. Stavba nebyla v posledních letech v dobré kondici, dle slov jejího majitele se čekalo na zahájení rekonstrukce. Vyšetřovatel oné události se však domnívá, že byl oheň založen úmyslně.

Původní, celoročně obývanou Peterebaude založil Johann Pittermann, roku 1887 ji Vinzenz Zincker přestavěl na hotel, který měl plochou střechu – doposud nepředstavitelná věc v takových končinách. Po válce tu byla zotavovna a po roce 1989 se dostala do soukromých rukou. No a jak bývá u nás častým národním zvykem, majitelé se střídali, objekt chátral a chátral, některý z majitelů odvezl i velmi cenné vybavení interiéru. A finiš byl nakonec ohnivý!

 Víte, že…

…slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič (1868–1947), význačný představitel secesní architektury, navrhoval také nábytek a byl etnografem? Vztah k folkloru a lidovému umění měl v podstatě v krvi, neboť jeho paní matka byla v této oblasti respektovanou znalkyní a otec byl významným slovenským vlastencem. V ateliéru architekta Bully se D. S. Jurkovič seznámil s uměním oravských lidových tesařů a řezbářů a v tomto duchu pokračoval ve Vsetíně u architekta Urbánka ve studiu valašské lidové architektury. A protože zaujal svými stavbami pro Národopisnou výstavu ve Vsetíně a Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, byla mu poskytnuta příležitost předvést svůj um na letních ubytovnách Pustevny na Radhošti. Nelze pominout ani jeho vilu v Žabovřeskách, kterou si postavil roku 1906 a dokázal na ní skloubit prvky současného umění s lidovými prvky, stejně tak jeho spolupodílnictví na výstavbě Pomologického ústavu v Bohunicích, dělnických domků v Novém Lískovci. Realizoval lázeňské domy a kolonádu v Luhačovicích, upravoval zámek v Novém Městě nad Metují a je autorem proslavené Bartoňovy útulny, nyní restaurace v Pekle v přírodní rezervaci u zmiňovaného města. Určitě nesmím vynechat secesní Slovenský dům ve Skalici na Slovensku, jehož fasádu zdobí opětovně mozaika vytvořená podle Mikoláše Alše a v divadelním sálu se nacházejí dekorace od Joži Úprky, ani mohylu Milana Rastislava Štefánika na Bradle či třeba budovy visuté lanovky z Tatranské Lomnice na Lomnický štít. Mimochodem, kvůli svému citu pro dřevo a práci s ním byl označován za „básníka dřeva“.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/18/Brno%2C_%C5%BDabov%C5%99esky%2C_Jurkovi%C4%8Dova_vila%283%29.jpg?uselang=cs  http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Skalica_dom_kultury_02.jpg?uselang=cs

Foto: 1. D. S. Jurkovič, plastika, bronz, Peter Zelizňák; 2. Jurkovičova vila v Brně, Harold17; 3. Slovenský dům, Doronenko / Wikimedia Commons

A víte, že…

File:Pustevny, Šumná.JPG  File:Jiná turistická stavba - areál Pustevny - Zvonička.JPG

Foto: 1. Šumná, Podzemnik; 2. Zvonička, Bjalek Michal / Wikimedia Commons

…se Pustevny skutečně nazývají dle poustevníků, kteří zde žili? Zprvu tu byla otevřena útulna Pústevňa, pak přibývaly stavby další, např. Šumná nebo dřevěná zvonička s barevnou výzdobou. Vše nese tutéž značku: Dušan S. Jurkovič. Každopádně jsou Pustevny nejvýznačnějším a hojně navštěvovaným střediskem Beskyd.

A do třetice…

Nemůžeme přece ponechat stranou organizaci, díky níž horské secesní skvosty vznikly – Pohorskou jednotu Radhošť. Vznikla roku 1884 a v danou dobu byla prvním českým turistickým spolkem v Rakousku-Uhersku. Nutno ještě dodat, že rovněž spolkem osvětovým, podporujícím rozvoj vzdělnosti a kultury. Prvním předsedou se stal Štěpán Ježíšek, žezlo od něho poté převzal JUDr. Edward Parma.

Autorka: Dagmar Guhryová

 

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 8. 3. 2014

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Fauna
Krajinou v sedle čtyřkolky
Lidové veršování
„Retromléko“