Když svatostánek, pak na lodi!



Kdo z nás by hledal kostel na lodi? A přece takový existuje a jmenuje se zcela prostě: Kostel na lodi. Kotví v holešovickém přístavu a náleží křesťanskému Občanskému sdružení ICF Praha (International Christian Fellowship). Prostředí sice nezvyklé, přesto však příjemné, umocňované milými lidmi.

„Chceš jít s námi do Kostela na lodi?“ zeptal se mne jednoho dne kamarád Kája. Aby ne, v takovém domě Božího slova jsem doposud nebyla. A poněvadž i potravy pro duši a usebrání mi bylo již delší dobu třeba, nechala jsem se uvésti otcem, matkou a dvěma holčičkami Neprašovými do zmiňovaného svatostánku nacházejícího se v útrobách bývalé, dvaašedesát metrů dlouhé překladní lodě, vyrobené roku 1925. Jestlipak by kdo tušil, kam až se z Hamburku dostane a jakému účelu bude sloužit?! Jako každá správně zakotvená loď je kostel upevněn ke břehu lany a přechází se k němu po lávce.

P1100686

Když jsem se zeptala pastora Daniela Skokana, proč právě loď, zda jde o úmysl, skrytou symboliku, dostalo se mi zcela prozaické odpovědi. Původně prý křesťanské sdružení sídlilo v objektu někdejší Waltrovky. Posléze však bylo nuceno vyhledat útočiště jiné. A známý dal pastorovi tip na toto plavidlo. Když prý mohli být v objektu zrušené fabriky, tak proč by nemohli působit na lodi. Také pravda! Kompletní rekonstrukce tohoto plavidla-kostela se uskutečnila v letech 2009–2012. Nestála málo, na šest milionů korun českých spolkla – z darů hodných mecenášů i dobrovolných sbírek (ostatně, bez nich by to nešlo ani teď). A rovněž jsem se dozvěděla, že se rozhodně počítá s dalším „vylepšováním“.

Po kovových schodech jsme sestoupili do předsálí s recepcí, barem, knihovničkou a prostorem pro přátelské posezení či třeba měření sil ve stolním fotbalu. O drobotinu se během bohoslužby postaraly hodné tety v útulné herně. Celebrations (a nejen ty) se konají ve víceúčelovém sálu asi pro dvě stě osob, vybaveném osvětlovací a audiovizuální technikou.

P1100701

Mše se odvíjela v uvolněné atmosféře, k čemuž přispívaly moderně pojatý hudební doprovod, zpěv, videoprojekce i kázání předkládané věřícím „v jejich jazyku“, stejně tak i poselství, které nám předávala paní Dáša Sklenářová ve své premiéře „Naslouchej Božímu hlasu“. Snad i proto se všichni živě zapojovali do samotného obřadu. Nutno podotknout, že prostory lodi mají sloužit široké veřejnosti, obzvláště mládeži a jejím rozličným zájmovým aktivitám.

Nic pompézního, prosté, avšak laskavé „domácké“ prostředí. A tak to má dle mého mínění i být. Vyjít blíže k lidem, být jim k dispozici a jedním z nich, usnadnit jim takto cestu k víře, poskytnout jim přijatelné a dostupné duchovní zázemí. Vždyť ani Ježíš nekázal pod vyzlacenou chrámovou kupolí.

ICF (International Christian Fellowship), křesťanské protestantské (evangelické) hnutí, založené roku 1996 v Zürrichu a rozšířené zejména v německy mluvících zemích. Je „…inspirováno přesvědčením, že církev by měla být pro lidi, a ne lidi pro církev“. Především se zaměřuje na výchovu mladých lidí a snaží se přiblížit křesťanskou víru jejich myšlení a vnímání formou současných výrazových prostředků. Nedílnou součástí práce s věřícími jsou kupříkladu pravidelná skupinová setkání, tzv, workshopy, či několikatýdenní biblické kurzy aj. Více viz http://www.icf-praha.cz/ .

 

Autorka: Dagmar Guhryová

Foto: Dagmar Guhryová

   

 

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 1. 2. 2014

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Fauna
Krajinou v sedle čtyřkolky
Lidové veršování
„Retromléko“