Zrnka písku Na Měsíc dopadl obrovský meteorit

Na Měsíc dopadl obrovský meteorit

Španělští astronomové zaregistrovali 11. září loňského roku díky soustavě teleskopů dopad meteoritu o hmotnost malého auta. Dopad provázel jasný záblesk snadno viditelný ze Země. Vědci popsali uvedenou událost v Měsíčních zprávách Královské astronomické společnosti.

Foto: José M. Madiedo, MIDAS

Vzhledem k tomu, že Měsíc nemá atmosféru, dochází k častým dopadům na jeho povrch, o čemž ostatně svědčí obrovské množství kráterů, jimiž je měsíční povrch poset.

Dne 11. září 2013 spatřil prof. José M. Madiedo v oblasti Mare Nubium dlouhý jasný záblesk obdobné intenzity jako nám dobře známá Polárka. Profesor byl ohromen: „V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem svědkem velmi vzácné a mimořádné události.“ Meteority dopadají v obrovských rychlostech, dochází k roztavení skalnatého povrchu a uvolnění tepelné energie a záře trvající obyvkle zlomek sekundy. Tuto záři zachycují teleskopy na Zemi. Zmiňovaný dopad vyvolal záři mnohem intenzivnější, jež trvala celých osm sekund.

Prof. Madiedo a dr. Ortiz uvádějí, že na Měsíc dopadl meteorit patrně o hmotnosti kolem 400 kg a rozměrech přibližně 0,6 a 1,4 metrů, a to rychlostí asi 61 000 km za hodinu. Meteorit vytvořil nový kráter o průměru asi 40 metrů. Energie uvolněná při nárazu odpovídala explozi zhruba 15 tun TNT.

Španělské teleskopy náležejí k mezinárodnímu programu MIDAS, jenž má za úkol soustavné sledování této družice planety Země. Vedoucími osobnostmi uvedeného projektu jsou ve Španělsku prof. José M. Madiedo z Univerzidad de Huelva (UHU) a Dr. José L. Ortiz z Institutu astrofyziky Andalusie (IAA-CSIC).

Sledování dopadů meteoritů na měsíční povrch poskytuje spoustu informací o případných důsledcích dopadů těles na Zemi. Z dosavadního pozorování vyplývá, že k dopadům může dojít desetkrát častěji, než se doposud předpokládalo. Zemi naštěstí pro nás chrání její atmosféra.

Royal Astronomical Society (RAS), která byla založena v roce 1820, povzbuzuje a podporuje studium astronomie i astronomický výzkum, geofyziku a další úzce související obory. Organizuje jak profesionální, tak i amatérské astronomy. Jejím ústředním sídlem je Burlington House v Londýně.

Společnost pořádá rozličná vědecká setkání, vydává časopisy, oceňuje významné úspěchy udílením medailí a cen, podoruje vzdělávání granty či poskytováním informačních materiálů. Pozoruhodné jsou knihovna společnosti a archiv, jejichž fondy byly systematicky rozšiřovány již od samotného počátku. Současná knihovna obsahuje přibližně 35 000 svazků, kromě toho se zde nacházejí též časopisy. V archivu lze najít materiál z 18., 19. a 20. století.

K význačným členům RAS patří takové osobnosti, jimž společnost dokonce udělila zlatou medaili, např. Albert Einstein, který ji obdržel roku 1926 za astronomii, či současný britský teoretický fyzik Stephen William Hawking rovněž za astronomii roku 1985.