Vánoce jinde, Vánoce jinak



Milí čtenáři, co kdybychom na chvíli opustili naše tradice a zastavili se na západě i na východě od našich hranic a přinesli ostatním svědectví o tom, že ke společnému cíli – vánoční pohodě – mohou v různých koutech Evropy vést různé cesty? Zatímco o symbolech našich Vánoc máme vcelku jasno, o tom, jak to chodí „venku“ většinou mnoho nevíme. Tak už se tedy nezdržujme a hurá na krátkou okružní jízdu po evropských vánočních pozoruhodnostech!

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Christmas_Pudding_with_Flaming_Rum.jpg/2000px-Christmas_Pudding_with_Flaming_Rum.jpg

Puding? Leda podle jména
O anglických Vánocích toho bylo napsáno už tolik, že asi nemá cenu rozepisovat se o tom, čím se liší Father Christmas od Santa Clause, co jsou Christmas crackers či co se dělá na Boxing Day. Zaměřme se místo toho na jeden z fenoménů těchto svátků, který je pro Neangličana obestřen mírným oparem tajemna – na Christmas pudding. Jeho tradice sahá až do pohanských dob, kdy staří Keltové, chtějíce si vyprosit u bohů záruku blahobytu, naházeli do kotle všechno, čeho chtěli mít v nadcházejícím roce dostatek – snad kromě dětí, i když jeden nikdy neví. Postupem času se seznam přísad přece jen poněkud zredukoval a někdy za vlády královny Viktorie dostal puding svou současnou podobu a složení: máslo, strouhanku, rozinky, vejce, jablka, ořechy, směs koření, kandované ovoce, brandy, černé pivo a jiné poměrně neškodné ingredience. Pak se ale v receptech nacházejí i položky, které způsobují mírné chvění kolem žaludku: lůj (hovězí či skopový) a melasa. Lehké podezření vyvolává i ta skutečnost, že se vánoční puding připravuje 4–5 týdnů před Vánoci, aby do Štědrého dne řádně „uzrál“. Na druhou stranu vydrží ve stavu poživatelnosti skoro čtvrt roku. A kolují dokonce pověsti, že zapomenutá mísa pudingu byla objevena následující Vánoce a její obsah se chuťově nelišil od „čerstvé“ várky!

 

Ironie ruského osudu
Vánoce jako svátky narození Krista byly v sovětském Rusku tabu. Zcela světsky se slavily spolu s Novým rokem podle občanského (gregoriánského) kalendáře, takže jolka (stromeček) se zdobívala na Silvestra dopoledne, zatímco 24. prosince byl normální pracovní den. V současnosti jsou Vánoce jako Rožděstvo (narození Krista) zpět na scéně, jenže se dostává do kolize občanský kalendář s kalendářem církevním. Pravoslavná církevtotiž „jede“ podle nereformovaného juliánského kalendáře, podle nějž připadá Štědrý den na 7. ledna a kromě Nového roku 1. ledna se slaví ještě i tzv. starý Nový rok v noci ze 13. na 14. ledna – inu, příležitostí k oslavám není nikdy dost. Ironií osudu přitom je, že ruská pohádková klasika, u nás neodmyslitelně spjatá se silvestrovským programem, pověstný Mrazík (Morozko), se v zemi svého vzniku netěší ani zdaleka takové oblibě jako v Česku. Dokonce se říkávalo, že jde ve skutečnosti o seriál, ale že tehdejší senilní ředitel ČST Zelenka pokaždé zapomene, který díl dával loni, a tak pro jistotu znovu nasadí ten první. Rusko má ovšem také svůj filmový evergreen, který se vysílá od roku 1975 každoročně 31. 12. dopoledne. Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel se stala už tradiční kulisou ke zdobení stromku a výrobě domácího bramborového salátu Olivie (Оливье).

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Russian_Olivier_salad.jpg

A víte, že…

A protože jsme u nás milovníky bramborového salátu, proč tedy nevyzkoušet ten ruský? A víte, že za svůj název vděčí svému autorovi – šéfkuchaři Lucienu Olivierovi? A prý že právě odtud „vítr vane“ k tomu salátu našemu. Salát má několik variant, třeba s tetřevím masem, humry, raky, kaviárem, uzenou kachnou apod., avšak my zde uvádíme tu základní, tzv. sovětskou, úspornou. Zde tedy je: Připravte si vařené brambory, klobásy (salám, šunku) či maso pečené, vařené nebo drůbeží, ale i naloženého kyselého sledě, natvrdo vařená vejce, nakládané   okurky, sterilovaný hrášek a mrkev, majonézu, pepř. Lze přidat i cibuli a kyselé jablko, ozdobit kapary nebo ančovičkami. Dochutit lze též hořčicí, sójovou či worcesterskou omáčkou. No uznejte, ta podobnost je zde nesporná.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/Cagatio.jpg?uselang=cs

Ježíšek jako poleno
Ve Španělsku to s vánoční nadílkou není tak jednoduché jako u nás. Není divu, když je země přibližně pětkrát větší než ta naše a je rozdělena na sedmnáct často velmi odlišných krajů. Pokud se narodíte v té správné oblasti a trochu movitější rodině, nad dárky zajásáte až třikrát! Ovšem nenajdete je vždy pod stromečkem – leda tam, kde už podlehli reklamnímu tlaku a 25. 12. do svých domovů vpouštějí červenobílého Papa Noela. To v Katalánsku jsou věrni tradici vykrmování polínka po dobu adventu. Na Štědrý den dostane Strýček Poleno (Tío Palo, Tió de Nadal) od dětí pořádný výprask, aby z něj vypadlo vše, čím ho vykrmovaly, v podobě sladkostí a dárků. Rodiče tento kus dřeva spolu s dárky důmyslně ukrývají pod dekou, prý „aby nám nenastydlo“. Dárky nosí také Tři králové (Reyes Magos), kteří přijíždějí na svých koních či velbloudech v noci z 5. na 6. ledna.
Děti před spaním pokládají na okenní parapet misku s vodou a hrachem, aby je přilákaly (nebo zrychlily jejich běh, kdo ví). Ráno pak nacházejí u svých bot vánoční dárky. Třem králům děti adresují vánoční dopisy, v nichž je prosí o dárky a vypočítávají důvody, proč si je zaslouží.

A víte, že…

…se Strýčkovi Polenu v jiných krajích říká Caga Tió (Strýček Kakánek)? A jak má vypadat? No, to se mu namaluje nějaký veselý obličej, nasadí se katalánská čapka barretina a přehodí se přes něj deka, po níž se mají objevit dárky. A ještě jedna věc, v každé španělské oblasti nosí vánoční dárky někdo jiný, tak například uhlíř Apalpador v Galícii, který přidává k dárkům kaštany, a v Baskicku mohutný uhlíř Olentzero s dýmkou. A tak bychom mohli pokračovat dále.

 

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Dresden_Frauenkirche_Weihnachtspyramide_C.Muench.jpg?uselang=cs

Vousatý Ježíšek a pyramidy
Německé Vánoce se mnoho neliší od těch českých, zejména proto, že z Německa k nám přišel zvyk nejvánočnější, a sice zdobení vánočního stromku (Tannenbaum). Také vánoční trhy (Christkindelmärkte) v německých, ale i rakouských městech jsou svou neopakovatelnou atmosférou doslova magnetem pro turisty z celé Evropy i ze zámoří. Jenže není tak docela úplně jasné, kdo v Německu vlastně dává pod stromeček dárky; na Severu je to jakási obdoba Santa Clause či anglického Father Christmas, tedy postaršívousatý chlapík známý jako Weinachtsmann, kdežto třeba v katolickém Bavorsku obdarovává děti Ježíšek. Kdyby tak tamní pravověrní katoličtí rodičové tušili, že je to vynález jednoho z největších protestantů – Martina Luthera…

Pozoruhodností německých Vánoc jsou jistě takzvané krušnohorské pyramidy (Erzgebirge Pyramiden). Kdysi bývalo v Krušných horách, jež své jméno nedostaly pro nic za nic, zvykem dávat jako dárek dřevo na otop – každý, kdo přišel na návštěvu, přinesl alespoň jedno polínko nebo větev. Ty se rovnaly do pyramid a na vrcholek se stavěla svíčka, jejíž plamen měl zahánět zlé duchy. Dnes jsou tyto vánoční pyramidy „mechanizovány“, horký vzduch ze svíček stoupá vzhůru a zlé duchy zahání vrtule, která se jeho působením otáčí. Inu, německá důkladnost – jako ostatně takřka ve všem.

 

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Stollen-how-to.jpg?uselang=cs

A víte, že…

… prý měla být poprvé upečena sváteční vánoční štóla v Drážďanech a svým tvarem má připomínat Ježíška zabaleného v šátku? A že se v sobotu před druhou adventní nedělí pořádají Slavnosti Drážďanské vánoční štóly? Pravou Drážďanskou štólu
smí péci pouze 140 pekařů z Drážďan a okolí, recept je patentován a hlídá jej Svaz na ochranu Drážďanské štóly. Dokonce pro ni byla vystavěna speciální pec. Štóla se má péci tři týdny předem, aby se stačila řádně odležet.

Autor: Tomáš Hausner; Víte, že… Dagmar Guhryová

Foto: Jay Springett from London, decktheholidays.blogspot.cz; Musical Linguist, Tió de Nadal,
Toniher, Christoph Münch, Ulrich van Stipriaan  / Wikimedia Commons

Publikováno: 16. 12. 2013

 

Sdílejte ve Vašich sociálních sítích...
Publikoval: dne 16. 12. 2013

Komentáře nejsou povoleny.

Informace

Kontakt:
redakce@zrnka-pisku.cz
ISSN:2336-3355

Archiv článků

Zrnka...

Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Český sedlák aby se v hrobě obracel!
Fauna
Krajinou v sedle čtyřkolky
Lidové veršování
„Retromléko“